Bilanční rozhovor velvyslance Pierra Lévyho [fr]

Odcházející francouzský velvyslanec v České republice Pierre Lévy řekl Právu: Použití chemických zbraní je zločin proti lidskosti.

Deník Právo, 5. září 2013

Autor: Jaroslav Zbožínek

Pane velvyslanče, svou misi v Praze končíte v období, které je pro zemi, v níž jste tři a půl roku působil, velmi důležité a napínavé. Není vám líto, že tady už nestihnete předčasné říjnové volby?

Samozřejmě, že ano. Bude to klíčový moment. Ale tak už to chodí, strávil jsem zde téměř čtyři roky a měl jsem možnost zažít jistou etapu politického vývoje v ČR. Když jsem přijel, vládl přechodný kabinet Jana Fischera, pak přišly volby 2010 a vláda Petra Nečase, její pád a nástup kabinetu Jana Rusnoka. Důležitým mezníkem v rozvoji demokracie v ČR byly i letošní první přímé volby prezidenta republiky.

Co vám přinesl pobyt v České republice?

Působit v zemi, která leží v srdci Evropy a je pro nás důležitým partnerem, bylo opravdu vzrušující.Prožil jsem u vás významné chvíle. Předtím jsem pracoval dlouhou dobu v Paříži, kam se nyní zase vracím, abych řídil oddělení ministerstva zahraničí pro Evropskou unii. Z Paříže budu situaci v Praze i nadále velmi pozorně sledovat. Takže odcházím, ale ne úplně.

A co vám vaše diplomatická mise u nás dala z osobního hlediska?

Přestože jsme partnery v EU a máme bohatou společnou historii, pořád je to jiná země a jiný jazyk. Snažil jsem se jej učit, ale nebylo to vždy jednoduché. V paměti mi zůstanou takové události, jakou bylo úmrtí Václava Havla a jeho spolupracovníků z disentu Jiřího Dienstbiera a Oldřicha Černého, velkých osobností, které jsem velmi obdivoval a s nimiž jsem měl přátelské vztahy.

Opomenout nemohu ani letošní strašnou nehodu autobusu francouzskými středoškoláky z Remeše na dálnici mezi Plzní a Prahou. Vaši záchranáři a zdravotníci si počínali velmi operativně. Toto drama podnítilo výjimečnou solidaritu, například profesoři francouzštiny spontánně přicházeli do nemocnice, aby jako tlumočníci pomohli obětem a jejich rodinám, které za svými dětmi přijely z Francie. S velkým pohnutím jsem za to v červnu děkoval našim partnerům a přátelům z Francouzské aliance v Plzni. Nikdy na to se svými spolupracovníky nezapomenu.

Poznal jste naši zemi velmi dobře. Kde vidíte největší možnosti pro další rozvoj česko-francouzské spolupráce?

Bilaterální vztahy jsou zásadní, nelze je nahradit vztahy multilaterálními. Jednou z našich společných priorit je hospodářský růst, boj proti nezaměstnanosti a posilování konkurenceschopnosti. Mnohé se dá udělat při rozšiřování obchodní výměny a přípravě mladé generace. Ekonomika má ale prioritu. Jsem také ekonom a vždy mne potěší, když tady například vidím logo Komerční banky (dceřiná společnost francouzské banky Société Générale, pozn. red.), ale i loga firem působících v jiných sektorech, jako L´Occitane, Hermes nebo Luis Vuitton. Naše země jsou partnery v EU a pro partnery je důležité spolu jednat, vzájemně se chápat a vysvětlovat stanoviska. V opačném případě by hrozilo nebezpečí, že se nám nepodaří vdechnout nový elán Evropě, stabilizovat. eurozónu a nastartovat jejich hospodářský růst.

Nepoškodí naši hospodářskou spolupráci fakt, že francouzský koncern Areva byl vyloučen z výběrového řízení pro dostavbu jaderné elektrárny Temelín?

Odvětví jaderné energetiky je v naší spolupráci mimořádně důležité. Nezakrývám, že to, co se stalo v říjnu 2012 (vyloučení Arevy, pozn. red.), mne velmi zklamalo a frustrovalo. Areva je ve světě uznávaná, umí přinášet řešení a s Českým energetickým koncernem (ČEZ) i českým průmyslem dobře spolupracovala. A také s českými úřady, například pokud jde o zátěžové testy jaderných elektráren a evropskou energetickou politiku. Co se týče vyloučení Arevy, jsou tady stále dvě rozdílná stanoviska. ČEZ říká, že nebyla jiná možnost, protože Areva nerespektovala některá kritéria. Zatímco Areva nám říká, my máme jiný názor.
Je to opravdu velká škoda. Francie se zasazuje o to, aby jaderná energetika pokračovala. Areva se proti své diskvalifikaci odvolala a procedura je v běhu. Doufám, že se podaří nalézt řešení, které bude uspokojivé pro obě země a pro budoucnost jaderné energetiky v Evropě.

Prezident François Hollande ohlásil částečný ústup od atomu, což bylo poněkud překvapivé, vezmeme-li v úvahu, že Francie vyrábí 80 procent elektřiny v jaderných zařízeních. Proč chcete tyto zdroje nahrazovat?

Samozřejmě se nechceme jádra úplně vzdát, považujeme ale za důležité provést jistou energetickou transformaci. Je nutné omezovat podíl emisí oxidů uhlíku, mít více obnovitelných zdrojů a reagovat na další naléhavé potřeby energetiky. Jde o základní adaptaci našeho energetického mixu. Není nutné být strnulý.

Francie se velmi silně angažuje proti režimu syrského prezidenta Bašára Asada a podobně jako v případě Libye v době Muammara Kaddáfího tlačí na vojenský zásah. To je v ostrém kontrastu s odmítavým postojem vaší země vůči invazi do Iráku v roce 2003. Proč ten zásadní obrat?

Prezident Hollande nám, francouzským velvyslancům, nedávno s velkou vážností, jasně a odhodlaně řekl, že Francie se ujme své odpovědnosti. Máme za to, že použití chemických zbraní syrským režimem je nepřijatelné. Je to zločin proti lidskosti. Během syrského konfliktu bylo zabito už přes 100 tisíc lidí a použití chemických zbraní je porušením mezinárodních konvencí. Francie je stálým členem Rady bezpečnosti OSN.

Mějme na paměti, že tady existuje povinnost odpovědnosti jak kolektivní, tak odpovědnosti vůči našim hodnotám. Pokud jde o Irák v roce 2003, to je zcela jiná otázka. Prezident Hollande řekl, že v Sýrii nejde o to docílit změny režimu, ale dát přiměřenou a cílenou odpověď, učinit velmi vážný akt. V případě Sýrie navíc nejde o vyslání pozemních jednotek.

Jak si vzpomínáte, Francie byla v případě Iráku velmi striktní, napadali jsme americkou politiku a měli jsme k tomu dobrý důvod. Nechci se ale vracet do minulosti. Dnes máme poznatky, které nás opravňují se s jistotou domnívat, že syrská armáda použila chemické zbraně. Teď samozřejmě čekáme na zprávu expertů OSN, ta ale má dát odpověď na otázku, zda tyto prostředky byly nebo nebyly použity, ne kdo je použil.

Jak věrohodné jsou vaše důkazy, že chemické zbraně opravdu použil Asadův režim?

Máme spoustu poznatků od naší zpravodajské služby a ty nám ukazují, že byl použit sarin, a to s využitím některých nosičů. Příslušné dokumenty byly odtajněny a publikovány na internetu. Pak jsou tady i mnohé reportáže novinářů světových médií, jako Le Mondu, kteří pracují přímo na místě. To vše nás vede k výše uvedenému závěru.

Dernière modification : 19/09/2013

Haut de page