Dějiny Buquoyského paláce [fr]

JPEG

Nacházíme se v Praze na Malé Straně, v samém srdci Čech.

Na Velkopřevorském náměstí se za lipami nachází Buquoyský palác, sídlo Francouzského velvyslanectví.

Dějiny Buquoyského paláce

Od 18. století začaly na Malé Straně vyrůstat paláce šlechticů a dvořanů, sousedící s domy umělců a řemeslníků. Na místě dnešního velvyslanectví stála škola, ze které se později stal alumnát Řádu maltézských rytířů. Stálo tam i několik dalších domů: mezi jinými domy kožešníka a tesaře.

Arcibiskup pražský Jan Bedřich hrabě Valdštejn zahájil spolu se svým bratrem Karlem Ferdinandem stavbu prvního paláce v roce 1667. Dcera Karla Ferdinanda, hraběnka Josefína Thunovská jej pak po roce 1719 rozšířila propojením několika pozemků a zahájením významných prací. V roce 1732 byl palác prodán princezně Marii Anně Furstenbergové, rozené Valdštejnové, která jej pak prodala v roce 1735 hraběnce Hrzánské z Harasova. Ta podnikla až do roku 1738 řadu významných stavebních změn a vtiskla paláci jeho dnešní podobu.

V roce 1748 se majitelem paláce stal rod Buquoyů valonského a artéského původu. Charles de Bonaventure de Longueval, hrabě Buquoyský (1571-1621) byl hlavním velitelem císařských vojsk v bitvě na Bílé hoře roku 1620 (počátek Třicetileté války).

Vnější vzhled budovy si uchoval typický ráz pozdního pražského baroka, sály uvnitř budovy byly kolem roku 1860 přestavěny v neobarokním stylu.
V roce 1919 se synovec posledního přímého potomka hraběte Karla Bonaventury Buquoyského, Carl Georg, rozhodl bydlet v Malém Buquoyském paláci (dnes v majetku českého státu) a pronajmout velký palác francouzskému státu, který zde zřídil své velvyslanectví. V roce 1930 francouzská vláda palác zakoupila.

JPEG JPEG

JPEG

Dernière modification : 03/05/2013

Haut de page