Děkovný projev v Plzni [fr]

V úterý 4. června 2013 pozval francouzský velvyslanec pan Pierre Lévy, za přítomnosti plzeňského primátora pana Martina Baxy, na Francouzskou alianci v Plzni všechny, kteří se podíleli na záchraně, lékařském ošetření, přijetí a transportu obětí tragické nehody francouzského autobusu, ke které došlo 8. dubna 2013 na dálnici u Rokycan.

Vážený pane primátore,

Vážené dámy a vážení pánové,

Drazí přátelé,

především bych vám rád poděkoval za vaši účast, jíž si cením o to více, že vaše služby jsou nyní velmi žádány kvůli povodním. Nechtěl jsem ale toto naše setkání přesouvat na pozdější dobu, abych i já vám mohl v této těžké zkoušce vyjádřit naši solidaritu. Velice nás zasáhla dnešní zpráva o úmrtí jednoho hasiče a upřímně sdílíme smutek Váš i jeho rodiny.

Jsem velmi rád, že se s vámi dnes mohu znovu setkat a jsem vděčný Francouzské alianci v Plzni, že nás dnes uvítala ve svých prostorách. Spolu s mými spolupracovníky z Francouzského velvyslanectví se dnes vracím do Plzně za jediným účelem, s jediným poselstvím, s jediným slovem a tím je: děkuji.

Trval jsem na tom, abych vám mohl přijet osobně poděkovat a vyjádřit svůj vděk všem, kteří spolu s námi čelili té strašlivé nehodě, která se stala 8. dubna, tedy Vám pane Primátore a celému Vašemu úřadu, všem členům lékařských a záchranných složek, tedy Fakultní nemocnici Plzeň – Lochotín, Hasičskému záchrannému sboru Plzeňského kraje, Zdravotnické záchranné službě, všem policejním složkám, 31. Základní škole a dobrovolníkům či profesionálům z řad tlumočníků – překladatelů, Biskupství v Plzni, zástupcům hotelu Ibis skupiny Accor, stejně jako i členům francouzské komunity.

Dále také nemohu opomenout zdravotnický personál nemocnice v Rokycanech a bratry z opatství Nový dvůr.

Dnešní událost není jen francouzsko-českým setkáním jako všechna ostatní. Všichni dobře víme, co nás sem dnes přivedlo:

-  a sice nehoda autobusu u Rokycan ze dne 8. dubna 2013 časného rána

-  a naše vzpomínka na rodiny studentů a pracovníků školy Notre Dame v Remeši uvržené tak náhle do smutku, bolesti a úzkosti.

Naše první myšlenky směřují k těm, kteří zahynuli, k Charlene HENON, 15 let, a Marcu PIETRAS, řidiči havarovaného autobusu, 57 let a k jejich rodinám, rodičům a choti, jejichž důstojnost, jakou prokázali v tak těžké chvíli, nás velmi dojala.

Celým svým srdcem jsme se zraněnými a mezi nimi s těmi vážně zraněnými, učiteli i žáky, kteří nemohli být repatriováni v prvních dnech: jsou to: student Augustin Chaudre, paní Michele Lampire a pánové Olivier Waguette et Fréderic Sacksteder.

Od těchto jsme však obdrželi čerstvě dobré zprávy, myslím tím zejména studenta Augustin Chaudre, který byl vážně zraněný a již je znovu mezi svými kamarády ve škole a už znovu sní o tom, že jednou Prahu uvidí –, a za tyto dobré zprávy vděčíme, jak si dobře uvědomujeme, především přijetí a péči tady v Plzni, ale k tomu se za malou chvíli ještě vrátím.

Nehody autobusů na dálnici jsou bohužel v Evropě i ve světě čím dál častější. Rodiče vidí odjíždět svoje děti s obavami. Tato cesta se stala noční můrou. Tito studenti a jejich pedagogický doprovod jeli objevovat krásy vaší země. Jejich cesta byla pečlivě připravena: nemělo se jednat jen o turistický výlet, ale o vzdělávací okruh.

K tomuto objevování však už bohužel nedošlo. Ale tato noční můra, do které byla celá tato skupina vržena, měla i své světlé momenty a to díky vám, díky nám všem. Společně jsme reagovali na celou situaci velmi účinně a nakonec jsme spolu absolvovali také takovou společnou cestu, nepředpokládanou, náročnou, dojemnou, ale také plnou nových poznání.

Tato krizová situace, která nás tolik zmobilizovala, bude pro nás na vždy poznamenána dvěmi hlavními charakteristikami:

-  profesionalitou: profesionalitou všech složek záchranného systému a to od prvního okamžiku již na dálnici a poté v Rokycanech a v Plzni a dále pak profesionalitou nemocnic v Rokycanech a Plzni, stejně jako i magistrátu města Plzně (poskytnutí prostor 31. Základní školy pro lehce zraněné). To, jak byla tato krize dobře zvládnuta, nám dovolilo zkonstatovat profesionalitu, chladnou hlavu a odhodlání pomoci všech zúčastněných. Kontakty mezi námi byly lehce navázány a po celou dobu krize udržovány, a to ať už se mnou samotným nebo s mými spolupracovníky, s rodinami zraněných i s lékaři vyslanými z Francie pojišťovnou.

-  solidaritou: četné známky solidarity se ukázaly na více úrovních. Již na cestě do Plzně, v pondělí ráno, jsem byl telefonicky kontaktován panem Karlem Schwarzenbergem, ministrem zahraničních věcí ČR, který mi vyjádřil své politování a podporu a ujistil mne o pomoci českých orgánů. Kardinál Duka mi rovněž zaslal velmi posilňující zprávu. Dále se k nám přidali dobrovolníci z Plzně, zejména ti frankofonní, učitelé, studenti stejně jako naši francouzští spoluobčané. Hotel Ibis francouzské skupiny Accor ubytoval zdarma rodiny zraněných.

V naší zemi, pan prezident François Hollande, kondoloval rodině a blízkým zesnulé studentky a poděkoval českým úřadům za veškerou pomoc, kterou poskytly tak, abychom mohli lépe čelit tomuto dramatu.

Všem těm, kteří se podíleli jakoukoliv měrou na této pomoci chci dnes znovu vyjádřit, tak jako jsem to již učinil přímo na místě a prostřednictvím webových stránek našeho velvyslanectví, naše upřímné a srdečné díky. Vím, že ke mně se připojují také rodiny studentů a ředitelství střední školy Notre-Dame a dále francouzské orgány, tedy Ministr školství, Prefekt oblasti Champagne-Ardenne, kteří jsou vám všichni za vaši pomoc velmi vděční.

Každodenní činnost diplomata je velmi různorodá, politická, ekonomická, kulturní. Vím, že může působit abstraktně až bezvýznamně – velmi rozšířená je např. představa o diplomatovi na recepci. Ale naším úkolem je zejména pomáhat našim spoluobčanům a, a to bych rád upřesnil, také ostatním občanům členských zemí evropské unie v zemích mimo unii, kde jejich země nemá zastoupení. To je velmi konkrétní výhoda evropského občanství, které již čeští občané využívají.
Tato pomoc jde od běžných a bezvýznamných požadavků jako je např. vystavení náhradního dokladu totožnosti v neděli francouzským turistům, kteří své doklady v Praze ztratili nebo jim byly odcizeny, až po tak výjimečné a dramatické situace, jako byla tato, kterou jsme spolu zažili.

Přiznám se vám, že mne mé povolání velmi naplňuje, zvláště, když ho mohu vykonávat zde v této nádherné zemi. Ale mé největší uspokojení pramení zejména z plnění mé funkce pomáhat mým spoluobčanům v nesnázích. A vím, že moji spolupracovníci to cítí stejně. A za to vděčíme vám, našim českým přátelům. Věřím, že i vy, jako velcí profesionálové ve svém oboru, což opravdu jste, máte stejné uspokojení z dobře vykonané práce.

Tato strašlivá zkouška však byla i momentem Francouzsko-českého setkání.

Na závěr bych si z toho rád vzal pár ponaučení:

-  lidský faktor v řízení krizové situace je ten nejdůležitější: vy jste nám to prokázali a já na to nikdy nezapomenu. Záchranáři a zdravotníci se starali o zraněné jako by se jednalo o jejich vlastní děti. Pamatuji si také na policisty, kteří byli ráno služebně u nehody a večer se v civilu přišli rozloučit před školu s prvními repatriovanými dětmi.

-  frankofonie: každý z nás to již nyní ví, že je konfrontována se zcela konkrétní realitou a jsem rád, že toto mohu podtrhnout právě zde ve Francouzské alianci, na jejímž posílení a rozvoji bychom se rádi s vaším úřadem, Pane Primátore, rádi podíleli. V Plzni se zmobilizovali ti, kteří s námi měli jeden bod společný a to znalost francouzštiny. Starost o bližního a znalost francouzštiny: jaká to krásná aliance a tady také musím říct, že mi bylo ctí moci tohoto být přímým svědkem.

-  A nakonec francouzsko-české vztahy: to co se stalo v Plzni mě nepřekvapilo, právě naopak. Ale tyto události nám ukázaly, jak je důležité lépe se poznávat, udržovat naše kontakty. Sjednocená Evropa se buduje právě v těchto momentech společných setkání a vzájemné pomoci, v momentech radosti i strasti. Musíme na to být připraveni: to je role velvyslanectví, tvořit si síť kontaktů a tyto udržovat. Jsem přesvědčen, že i my jsme se na tomto poslání dnes všichni společně podíleli.

Děkuji za pozornost.

Dernière modification : 12/06/2013

Haut de page