Pocta PAULU PINOVI „Osvoboditel Prahy“ [fr]

V létě roku 2007 zemřel doktor Paul Pin. Dne 9. května 1945, když se coby mladý nadporučík rozhodl jednat, a navzdory rozkazům pomoci osvobodit Prahu, mu bylo pouhých 26 let.

Jako frekventant Zdravotnické školy francouzského námořnictva v Bordeaux se Paul Pin v roce 1942 rozhodl vstoupit do francouzského odboje, poté co byl kontaktován Ústředím pro zpravodajství a bojové akce hnutí Svobodná Francie (Forces Françaises Libres - FFL). Ač zároveň pokračoval ve studiu, v odbojovém hnutí se z něj stává Pierre Ronald, pověřený předáváním informací o činnosti ponorkové základny v Bordeaux.

V roce 1944 působí v pařížském regionu a pomáhá organizovat únikové cesty pro spojenecké piloty.

Po osvobození Paříže 25. srpna 1944 je přidělen do zpravodajského oddělení 5. divize americké pěchoty, patřící ke 3. armádě generála Pattona.

V květnu 1945, při postupu na východ přes Frankfurt a Bavorsko, dostává generál Patton rozkaz zastavit svoji armádu v českých horách. V Praze jednotky SS pod velením hraběte Carla Friedricha von Pückler-Burghauss, zejména divize SS Wallenstein, odmítly příměří a pokračovaly v operacích na jižním okraji Prahy.

Za této situace se nadporučík Paul Pin rozhodl jednat. „ Jistě, oznámili nám kapitulaci německých armád a podepsání příměří 8. května v Remeši,“ vzpomínal později Paul Pin, „ale boje v Čechách pokračovaly na základě Hitlerova rozkazu bojovat až do konce“.

Spolu s třemi svými druhy, André Rémoudetem, opatem Krafftem a řidičem Henri Bençayem, se Paul Pin rozhodl vydat do Prahy ve vozidle zapůjčeném americkou armádou.

Když se dozvěděli, že se německý štáb divize SS Wallenstein nachází ve Zbraslavi na jih od Prahy, představili se tito čtyři Francouzi pod velením Paula Pina generálu Joerschelovi jako zplnomocněnci Američanů, a v několika minutách dosáhli kapitulace oddílů SS. Ta však nebyla, bohužel, přijata americkým velením a jednotky SS byly předány Sovětům, kteří osvobodili město 10. května 1945.

Dne 10. listopadu 2008 byla na zámku Zbraslav odhalena pamětní deska na památku tohoto francouzského důstojníka a jeho spolubojovníků, která připomíná nejen odvahu, kterou naporučík Pin osvědčil, ale i pouto přátelství mezi Francií a Českou republikou.

Občanský život Paula Pina je po válce zasvěcen lékařskému výzkumu a výuce, jako profesor medicíny vyučuje chemii a biochemii. Zapojuje se rovněž do politického života svého okresu, stává se městským radním v Issy-les-Moulineaux, poté vrchním radním departementu Hauts-de-Seine.

Paulu Pinovi byla udělena četná vyznamenání, mezi jiným byl nositelem československého válečného kříže za osvobození Prahy. Paul Pin přesto zůstal prostým člověkem, který dokázal spojit své vědecké poslání s humanistickými hodnotami a s velikou otevřeností mysli.

Dernière modification : 15/08/2016

Haut de page