Projev na pietním aktu k výročí příměří 11. listopadu 1918 (11. listopadu 2013) [fr]

Vážení představitelé velvyslanectví Spojených států a Itálie,
Vážená paní náměstkyně,
Vážený pane generále,
Vážení páni důstojníci,
Dámy a pánové,

především bych vám chtěl poděkovat za vaši účast na dnešním tradičním a významném slavnostním aktu. Jsem velice rád, že se jej mohu zúčastnit krátce poté, co jsem se ujal své funkce. Jménem všech, zejména pak zde zastoupených národů, bych rád vyjádřil dojetí, které se nás při této příležitosti zmocňuje.

Zde v Praze má tento slavnostní akt zvláštní nádech, neboť první Československá republika, jejíž 95. výročí vzniku jsme před pár dny oslavili, byla důsledkem hlubokých zvratů, jimiž Evropa prošla od roku 1914. Vznik Československa v roce 1918 je výsledkem vize výjimečných mužů, jež se těšila inspiraci a podpoře národů zastoupených na tomto slavnostním shromáždění. Mnoho Čechoslováků bojovalo v našich řadách a mnozí z nich sní svůj věčný sen ve Francii. Tento slavnostní akt je věnován také jejich památce.

Nezapomínáme, že je tomu právě 95 let, kdy bylo v 11.00 oznámeno příměří na všech frontách, které znamenalo konec války, která je někdy nazývána velkou válkou. Během své dlouhé historie protkané četnými dramaty, nebyla Evropa nikdy do takové míry drásána ozbrojeným konfliktem. Po dlouhé čtyři roky byly miliony mužů i žen, vojáků i civilistů, v Evropě i ve světě, nuceny snášet dosud nevídané násilí, jehož bilance byla strašlivá : na deset milionů mrtvých a více než dvacet milionů raněných.

Nicméně uprostřed hrůz této války se začaly postupně objevovat nadčasové a univerzální ideály jako svoboda, vlast, mír, bratrství a nezávislost. Hodnoty, které jsou dnes hodnotami naší Evropy a transatlantické aliance, vedly tyto muže a ženy k tomu, aby po všech bojích usilovali o smíření národů a o vytvoření světového řádu, založeného na právu a vzájemné dohodě. Bohužel řada těchto nadějí byla smetena nástupem totalitních režimů ve 30. letech.

Je naší společnou povinností vzdávat úctu mrtvým a při vytváření naší budoucnosti také čerpat ponaučení z minulosti. Proto také oslavy 100. výročí první světové války, které budou zahájeny příští rok, budou určeny především mladým generacím. Budou výzvou k přemýšlení o odkazu dvou velkých světových konfliktů a o zásadním významu budování Evropy založené na míru a svobodě.

Mladé generace, které jsou zde dnes zastoupeny skupinou studentů Francouzského lycea v Praze a také žáky ďáblické základní školy, musejí toto poselství naděje přijmout za své.

Tady v Ďáblicích si ostatně připomínáme také osud mužů a žen, které smetla druhá světová válka, druhá tragédie dvacátého století. V české půdě zde odpočívají občané našich tří zemí, kteří bojovali za svobodu v poslední fázi války a v prvních májových dnech roku 1945. Jejich osud je navždy spjat s osudem českého národa a jejich přítomnost zde je symbolem, který musíme i nadále uctívat a udržovat při životě.

Na závěr bych chtěl jménem Spojených států, Itálie a Francie, které zde zastupujeme, poděkovat českým úřadům, zejména pak ministerstvu obrany, zastoupenému paní náměstkyní Lenkou Ptáčkovou Melicharovou, za jejich podíl na přípravě tohoto dojemného shromáždění.

Ještě jednou vám děkuji za účast.

Dernière modification : 12/06/2015

Haut de page