Seminář Senátu PČR « Evropská politika sousedství, migrace a azylová politika EU » (3. listopadu 2015) [fr]

Vážené paní senátorky a páni senátoři,
dámy a pánové,

nejdříve bych rád srdečně poděkoval Senátu České republiky za uspořádání tohoto semináře. Vzhledem k rozsahu migrační krize v Evropě nám každá příležitost k vzájemné diskusi umožní posunout se dál. Odpověď na tuto krizi musí být kolektivní. Bylo by iluzorní si myslet, že naše země se s ní dokáží vypořádat každá zvlášť.

A jaká ta kolektivní odpověď má být? Mnohé již dnes bylo řečeno.

Naše odpověď rozhodně nemůže být jednostranná. Je také třeba, aby byla dlouhodobá: přijali jsme některá krátkodobá opatření, která byla nutná z humanitárních důvodů, jako například přijímání uprchlíků, nebo která byla nutná z důvodů bezpečnosti, jako ochrana vnějších hranic a boj proti převaděčům. Začali jsme s prováděním opatření v oblasti rozvoje a spolupráce se zeměmi původu a s tranzitními zeměmi. Naši činnost můžeme shrnout do čtyř základních principů: je to humánnost, solidarita, důraznost a důslednost. Tyto principy se vzájemně nevylučují, naopak se doplňují.

Nechci příliš dlouze mluvit o takzvané vnitřní dimenzi migrace, ale rád bych zdůraznil jednu věc: Francie nadále hájí principy Dublinského režimu, které umožňují bojovat proti zneužívání azylových systémů a zajistit, aby všechny státy dostály svým povinnostem. V případě neobvykle silného přílivu migrantů však mohou být oprávněné jednotlivé výjimky. Proto byla Evropskou unií nedávno přijata dvě rozhodnutí o relokalizaci. V souladu s nimi Francie přijme přes 30 000 osob a poskytne 60 odborníků agentuře FRONTEX a 18 odborníků Evropskému podpůrnému úřadu pro otázky azylu. Jejich úkolem bude usnadnit vytvoření « hot spotů », kde budou migranti registrováni a identifikováni a ilegální migranti budou odmítáni. Tento poslední bod je klíčový a je třeba uznat, že pokud jde o návratovou politiku, nedosahujeme zatím toho, co bychom mohli rozumně očekávat. Tuto situaci je třeba zlepšit. Dosáhneme toho posílením mandátu agentury Frontex a také zvýšenou spoluprací se zeměmi původu.

Druhou prioritou je samozřejmě ochrana vnějších hranic a boj proti převaděčům. Zde musíme rovněž uznat, že ochrana hranic nebyla vždy účinně zajištěna. Jde přitom o zcela zásadní věc: jedině díky účinné ochraně vnějších hranic je možný volný pohyb osob, který je pro naše občany tak důležitý. Je třeba usilovat o integrovanější ochranu. Na přechodnou dobu bude vytvořen evropský systém společné ochrany hranic, do kterého by se měly zapojit všechny státy. Z dlouhodobého hlediska by z tohoto systému měla vzniknout skutečná „evropská pohraniční stráž“ tvořená zástupci jednotlivých členských států v rámci agentury FRONTEX. Dále bych rád ocenil, že Evropská rada z 15. října přijala francouzský návrh posílení nástroje takzvaných „inteligentních hranic“, které nám umožní zejména lépe kontrolovat Evropany i cizince, kteří odjíždějí bojovat do Sýrie a Iráku nebo se z těchto zemí vracejí. Jedná se o zásadní prvek naší kolektivní bezpečnosti.

Ochrana hranic znamená také boj proti převaděčům. V něm musí hrát stěžejní roli evropská námořní operace EUNAVFOR MED-SOPHIA, jejíž první výsledky jsou povzbudivé.

Třetí složkou naší odpovědi je spolupráce se zeměmi původu a s tranzitními zeměmi. Je to také rozvojová pomoc a stabilizace konfliktních oblastí. Tato složka je v popředí evropské agendy a můžeme ocenit pokrok, kterého jsme v uplynulých měsících dosáhli. Chtěl bych zmínit dva příklady:
- Prvním je Konference o trase přes východní Středomoří a západní Balkán z 8. října, jejíž prioritou je pomoc uprchlíkům v zemích sousedících se Sýrií. Francie se na této pomoci bude i nadále aktivně podílet. Na konci září francouzská vláda oznámila, že pro agentury OSN zabývající se uprchlíky bude uvolněno 100 milionů eur. Tato pomoc bude směřována zejména syrským uprchlíkům.
- Druhým příkladem je společný akční plán s Tureckem, který by měl umožnit bojovat proti pašování lidí a měl by také vést k posílení kontroly hranic. Nyní je třeba, aby tato posílená spolupráce účinně probíhala přímo v terénu.

Příští týden nás na Maltě čeká důležité setkání: summit v La Valettě o spolupráci s africkými zeměmi. Při této příležitosti je třeba se zasadit o realizaci čtyř priorit:

  1. zaprvé je třeba spolu s našimi africkými partnery najít konkrétní a udržitelná řešení strukturálních příčin nepravidelné migrace, například podporou rozvoje, růstu a zaměstnanosti;
  2. zadruhé je třeba zlepšit spolupráci s africkými zeměmi v otázkách legální migrace a mobility, mám na mysli především vízovou politiku;
  3. zatřetí je třeba pokročit v otázce bezpečnosti a mobilizovat veškeré nástroje pro boj proti pašerákům a převaděčům migrantů, abychom zejména v Sahelu pomohli tranzitním zemím lépe kontrolovat hranice;
  4. a nakonec, jak už jsem zmínil, je třeba podporovat navracení nelegálních migrantů a odrazovat od nelegální migrace. Rád bych ocenil kroky, které podnikla paní Mogherini vůči zemím původu a tranzitním zemím. Prioritou je hlavně v afrických zemích rychle navázat účinnou spolupráci, a teprve pak případně vyjednat nové dohody o zpětném přijímání.

Klíčovým nástrojem pro naši činnost bude Fond Evropské unie pro Afriku, který má vzniknout na summitu v La Valettě. Měl by umožnit rychlou reakci přizpůsobenou potřebám afrických partnerů, kteří jsou vůči migraci zvláště zranitelní.

Spolupráce se zeměmi původu a tranzitními zeměmi je základním předpokladem: musíme být schopni vést s těmito zeměmi dialog a mít v nich legitimní partnery.

Ostatně zapojit naše jednotky v Africe, mám na mysli Mali, Středoafrickou republiku a celé pásmo Sahelu, ale i v Afghánistánu, Iráku nebo v Sýrii znamená zasáhnout samotné příčiny migrace bojem proti barbarství a usilováním o mír a stabilitu.

Závěrem bych rád zdůraznil, jak je důležité uvědomit si globální povahu migrační výzvy. Urgentní přijímání uprchlíků, kteří se nacházejí uvnitř schengenského prostoru, a ochrana hranic jsou nezbytné, ale nejsou dostačující. Je třeba najít dlouhodobá řešení na otázky migrace přímo u zdroje, to znamená v zemích původu migrantů. Ať už jde o země s otevřenými nebo latentními konflikty, země s tak hroznými ekonomickými podmínkami, že z nich lidé prchají, nebo o země platící krutou daň za důsledky změny klimatu. Nepodceňujme tento poslední bod. Konference OSN o změnách klimatu, která se bude za měsíc konat v Paříži, musí také představit odpověď na migrační krizi.

Děkuji vám za pozornost..

Dernière modification : 04/11/2015

Haut de page