Slavnostní odhalení busty Françoise Mitterranda (13. července 2015) [fr]

Vážený pane prezidente,
vážený pane velvyslanče Slovenské republiky, pane Petře Weissi,
milý Karle Srpe, milí členové Jazzové sekce,
vážený pane Jane Zelenko,
dámy a pánové,

je mi velkou ctí, že se mohu dnes v srdci Prahy zúčastnit slavnostního odhalení busty Françoise Mitterranda, a to za přítomnosti prezidenta republiky Miloše Zemana, kterému srdečně děkuji, že převzal záštitu nad tímto projektem.

Busta je dílem Jana Zelenky, českého sochaře žijícího ve Francii. Vznikla z iniciativy Jazzové sekce a jejího předsedy Karla Srpa. Rád bych mu tímto srdečně poděkoval za poctu tomuto státníkovi, který stál v čele Francie po dobu čtrnácti let a ztělesňuje část společné historie Francie a Československa.

Zejména ve Francii si mnoho lidí Mitterranda spojuje především s jeho oddaností evropské kultuře a s úsilím, které věnoval prohlubování francouzsko-německého přátelství a posilování evropského projektu. Mám tím na mysli hlavně Maastrichtskou smlouvu a vznik Evropské unie v roce 1992, k němuž aktivně přispěl.

Tady v České republice, stejně jako dříve v Československu, je vzpomínka na Françoise Mitterranda svázána s obdobím krátce před a po sametové revoluci. Mitterrand byl přesvědčený, že Sovětský svaz Michaila Gorbačeva se vzdaluje dřívějším schématům sovětské politiky. Proto se v roce 1988 rozhodl podniknout v zemích této „jiné Evropy“ sérii návštěv. První etapa se odehrála právě v Praze.

Mitterrand dal pro tuto první návštěvu francouzské hlavy státu v Československu Gustávu Husákovi podmínku. Chtěl se setkat se zástupci občanské společnosti. A tak se 9. prosince 1988 mohla na Francouzském velvyslanectví odehrát historická snídaně, na kterou byl pozván Václav Havel a další odpůrci režimu. Byl jste tam i vy, pane Srpe. Mnozí z účastníků už bohužel nejsou mezi námi a dnešní událost je také příležitostí k připomenutí jejich památky.

Setkání z roku 1988 si stále připomínáme. Představovalo mezinárodní uznání odpůrců komunistického režimu a především také uznání legitimity jejich požadavků. Význam Mitterrandovy snídaně je o to jasnější, když si uvědomíme roli, kterou sehrály pozvané osobnosti jen o rok později při přechodu k demokratické společnosti.

Prezident Mitterrand podobná setkání zopakoval během svých dalších oficiálních návštěv v zemích střední a východní Evropy. V Bulharsku v lednu 1989 také uspořádal na velvyslanectví snídani s disidenty, mezi kterými byl i Želju Želev. V Polsku se v červnu 1989 v Gdaňsku setkal s Lechem Walesou. Rok před pádem berlínské zdi se tak Mitterrand setkal se třemi budoucími prezidenty nových demokracií ve střední a východní Evropě.

Dovolil bych si zmínit zde osobní vzpomínku. Jako mladý zaměstnanec protokolu Elysejského paláce jsem byl členem delegace, která prezidenta Mitterranda doprovázela v Bulharsku a v Polsku. Mám na tyto události velice silné vzpomínky, a proto lituji, že jsem neměl příležitost být v Praze už v prosinci 1988.

Do Prahy jsem ale přijel několik týdnů po sametové revoluci. Pracoval jsem na velvyslanectví, když v září 1990 během své první návštěvy demokratického Československa pozval prezident Mitterrand znovu na snídani její původní účastníky. Tentokrát se k nim připojil i Alexander Dubček. Byl jsem v Praze i při další Mitterrandově návštěvě v roce 1993, kdy snídani zopakoval u příležitosti pátého výročí. Karel Srp tato setkání velice dobře připomněl ve své knize « Tři snídaně s Françoisem Mitterrandem ».

Symbolická hodnota těchto setkání je stále aktuální. Jestliže zmiňujeme symboly naší společné historie, nemůžeme vynechat, že 70 let před snídaní s disidenty, 9. prosince 1918, provedl Tomáš Garrigue Masaryk po návratu ze Spojených států svou první vojenskou přehlídku jakožto hlava samostatného Československa. Jednalo se o přehlídku československých legionářů z tábora Kléber v Darney v départementu Vosges.

Francouzsko-české vztahy v současnosti zažívají nebývalý rozvoj jak v politické, tak v ekonomické oblasti. Je příznačné, že francouzský předseda vlády Manuel Valls navštívil Prahu právě loni v prosinci mimo jiné proto, aby se zúčastnil vzpomínkové snídaně se svým českým protějškem a dalšími osobnostmi, mezi kterými byl také Karel Srp. Karel při této příležitosti vyslovil přání postavit v Praze Mitterrandovi bustu. Tuto iniciativu dokázal realizovat s pozoruhodnou rychlostí.

Závěrem rád bych poděkoval panu Zelenkovi a všem, kteří se na vzniku jeho díla podíleli. Rád bych také tlumočil Karlu Srpovi osobní poděkování premiéra Vallse za jeho iniciativu a také srdečné pozdravy od Huberta Védrina, bývalého ministra zahraničí a předsedy Institutu Françoise Mitterranda, který se snídaně v roce 1988 zúčastnil jako prezidentův poradce.

Děkuji vám.

Dernière modification : 16/07/2015

Haut de page