Velvyslanec zahájil výstavu Paříž, Paříž...! v Litomyšli

V pátek 13. června 2014 zahájil pan velvyslanec Jean-Pierre Asvazadourian výstavu "Paříž, Paříž…! Česká meziválečná avantgarda v Paříži", která se koná v rámci festivalu Smetanova výtvarná Litomyšl do 6. 7. 2014 v přízemí Zámeckého pivovaru v Litomyšli.

Výstava ze sbírky pražské Galerie Zlatá Husa představí unikátní díla umělců české meziválečné avantgardy spjatých s Paříží a připomene mimořádné přátelství a hluboký vztah umělecké Paříže s uměleckou Prahou své doby. Velmi vzácně vystavované obrazy Františka Kupky, Jindřicha Štýrského, Toyen, Josefa Šímy, Jana Zrzavého, Zdeňka Sklenáře, Karla Černého, Františka Foltýna, Georga Karse, Josefa Multruse, Bedřicha Feigla či Františka Matouška zaplní prostory bývalého zámeckého piovovaru, rekonstruované podle architekta Josefa Pleskota.

Zahajovací projev pana velvyslance

Čtěte zde.

Úvod k výstavě kurátora Davida Železného

BOHEMIAN HERITAGE FUND jako spolupořadatel festivalu Smetanova výtvarná Litomyšl představí unikátní výstavu Paříž, Paříž...!

Pokud se hlouběji zamyslíme nad pojmem česká meziválečná avantgarda, brzy zjistíme, že hledání čehokoli společného, ne-li ve výrazu, pak alespoň v jakémsi výtvarném kódu, je hledáním obtížným. Po skončení První světové války a vzniku Československa se pokrokoví čeští umělci rozutíkali do všech myslitelných sfér moderního výtvarného umění. A jakkoli startovní čárou bylo nepochybně dědictví Osmy a Skupiny výtvarných umělců, pak v následujících letech se cesty výrazných tvůrčích osobností té doby profilují přece jen jinak. Na předválečný kubismus reaguje lyrický kubismus Emila Filly, výrazně se prosazuje novoklasicismus či snad přesněji řečeno - slovy Františka Kovárny - subjektivní realismus (Otakar Kubín, Georges Kars, Rudolf Kremlička, Josef Multrus), v polovině dvacátých let pak postupně pod vlivem pařížských skupin Cercle et carré a Abstract Création nová vlna abstraktního umění (František Foltýn). Po krátké, leč významné epizodě zvané artificialismus (Jindřich Štyrský, Toyen) přichází na scénu surrealismus (Jindřich Štyrský, Toyen, František Janoušek, František Muzika, Jindřich Heisler a další).

Pokud bychom přece jen chtěli nalézt styčný bod, či něco, co zasáhlo až na výjimky všechny příslušníky takzvané meziválečné avantgardy, není to Praha, nejsou to české umělecké spolky ani hnutí. Je to sladké město nad Seinou, Paříž!

Lze pochybovat o tom, že by existoval jiný národ, který vyslal v meziválečné době do metropole umění tolik skvělých umělců, jako právě mladé Československo. Český galerista Hugo Feigl tehdy prohlásil: "Praha dnes na umělecké mapě světa zaujímá hned druhé místo po Paříži." A slavný francouzský sochař Émile Antoine Bourdelle ve svém nekrologu za tragicky zesnulého Jana Štursu napsal: "Byl to mistr, jeden z největších svého národa, který jich nemá nedostatek..."

V Paříži postupně defiluje celá plejáda československých umělců, někteří tu vystavují, jiní tu dokonce nacházejí dočasný (Štyrský, Toyen, Foltýn), či trvalý (Kupka, Kars) domov. Hlavně ale v Paříži všichni malují! A snad bez výjimky všem, kteří do Paříže přijeli, ať už přísahali na abstrakci, kubismus, novoklasicismus či surrealismus, všem jako by magická Paříž vlila na palety novou barevnost a do jejich srdcí odvahu dosáhnout výrazu, kterému věřili, který měl být jejich definitivním vkladem do dějin českého výtvarného umění.

Díky působení tolika výtečných umělců v Paříži se brzo podařilo vytvořit jakousi osu Praha-Paříž a v Praze náhle vystavují takoví umělci, jako André Derain, Pablo Picasso či Maurice de Vlaminck. Paříž ovlivnila naše malíře i sochaře a my rádi věříme tomu, že i oni přinesli do Paříže něco malého na oltář světové moderny.

Výstava Paříž, Paříž...! tak nemá být jen přehlídkou tvorby českých avantgardních umělců v Paříži, byť zde většina z nich dosáhla svého tvůrčího vrcholu. Má být i upomenutím na mimořádné přátelství a hluboký vztah umělecké Paříže s uměleckou Prahou té doby. Tedy na něco, na co se nám bohužel zatím po dusivých dobách následujících nepodařilo zcela navázat.

BHF, David Železný-

Dernière modification : 16/06/2014

Haut de page